Schmitz Cargobull je opět jedničkou na českém trhu
Přípojná vozidla německého výrobce Schmitz Cargobull dlouhodobě vévodí ve svém segmentu evropskému i českému trhu. O aktuální nabídce, novinkách i o silniční nákladní dopravě obecně jsme hovořili s Ing. Michalem Žižákem, jednatelem společnosti EWT, která je výhradním prodejcem této techniky v České republice, na Slovensku a v Polsku.
Značka Schmitz Cargobull se řadu let drží na špici trhu s přípojnými vozidly. Jak se zpětně díváte na loňský rok a co očekáváte od toho letošního?
Jsme velmi hrdí na to, že jsme zůstali nejprodávanějším těžkým přípojným vozidlem v České republice. Samozřejmě, za to, že se nám to podařilo, musím poděkovat celému týmu, protože v určité fázi prodeje plachtových návěsů, která se projevila především zastavením automotive v první vlně koronaviru, jsme měli měsíce, kdy jsme prodávali extrémně málo. Segment plachtových a chladírenských návěsů je přitom pro nás prodejně důležitý, takže jsem velice potěšen, že jsme stav z počátku roku zvrátili a obhájili pozici číslo jedna na trhu.
Co se týče vyhlídek pro rok 2021, když vidím prodejní aktivitu, respektive nákupní aktivitu našich klientů od září do prosince, tak mohu být optimistou. A když vnímám současnou náladu mezi dopravci, také mohu být optimistou, protože není vůbec tak špatná, jak by si někdo mohl na základě zkušeností z minulých let myslet. Díky tomu, že kamionová doprava není tolik závislá pouze na českém hospodářství a evropská ekonomika se v druhé vlně úplně nezastavila, tak silniční doprava by mohla fungovat i nadále. Jistě, nebude to asi zázračný rok, nemáme nereálné představy, že bychom stoupali do nebetyčných výšin. Ale myslím si, že přesto můžeme do nového roku vstupovat se zdravým optimismem. Je zde už rok potlačená spotřeba, určitě dojde k rozšíření konzumu a výroby, až se vše konečně uvolní. A že se to uvolní, tomu věříme všichni.
Optimismus podporuje i velká poptávka po dopravních kapacitách, která byla patrná v posledních měsících…
Ano, to je velký posun po mnoha letech. Dlouhodobě slýcháme oprávněné stížnosti dopravců na problémy s nedostatkem řidičů či se zahraniční konkurencí. V posledním čtvrtletí jsem však zaznamenal i pozitivní ohlasy na podnikání v silniční nákladní dopravě. Ano, covid ovlivnil naše trávení volného času, spotřebu, ale doprava musí neustále fungovat a své místo mít vždy bude. A v době oživení bude poptávka po dopravních službách výrazně vyšší.
Schmitz Cargobull na konci ledna představil nové návěsy, u kterých lze snížit zadní část, zlepšit tak aerodynamické vlastnosti soupravy a snížit spotřebu nafty až o pět procent…
Samozřejmě, každá myšlenka, která vede ke snížení spotřeby nafty, je přínosná. Každé procento se počítá. Co se týče České republiky, je však třeba vzít v potaz, že hodně dopravců jezdí pro automobilový průmysl, což jsou ne příliš těžké, ale objemné přepravy, a je zapotřebí tedy většinou maximální možná vnitřní výška návěsu. Takže nové návěsy EcoGeneration mají význam pro firmy, které přepravují těžké zboží, nápoje apod. Důležité také je, aby tito dopravci věděli, jaké budou mít zpětné vytížení, protože jednu cestu mohou absolvovat při plné výšce, zpáteční se sníženou. To vše je třeba předem dobře zvážit.
Každopádně každý pokus o změnu řešení v tak konzervativní branži, jakou výroba návěsů je, je přínosný a je třeba se nad ním zamyslet. Právě z takových pokusů vznikl například návěs s třímetrovou výškou, který před dvaceti lety byl výjimečný a vůbec nebyl standardem. Myslím si, že je třeba, aby si dopravci sami každou novinku důkladně vyzkoušeli a sami zhodnotili, zda pro ně bude do budoucna přínosná a zda se jim tato změna vyplatí.
Schmitz Cargobul také začal se standardním zaváděním telematiky do segmentu plachtových návěsů…
Vzhledem k tomu, že od roku 2022 u všech nově registrovaných, a dokonce od roku 2024 u všech již registrovaných návěsů zpětně bude povinnost dle nařízení Evropské unie sledovat tlak v pneumatikách, výrobce tento požadavek s předstihem realizuje pomocí telematiky. Návěsy pak stačí vybavit buď rovnou z výroby nebo i dodatečně snímači tlaku v pneumatikách a požadavek je splněný. Kromě toho telematika neslouží jen k monitorování tlaku v pneumatikách, ale samozřejmě i polohy návěsu, zatížení a mnoha dalších informací.
Vzhledem k tomu, že v zavádění telematiky u přípojných vozidel jsme průkopníky, je logické, že jsme k jejímu rozšíření do segmentu plachtových návěsů přistoupili v předstihu a od března je to součást sériové výroby. U chladírenských návěsech je pro nás telematika standardem již delší dobu.
Dopravci i zákazníci dnes chtějí vědět, kde se zboží a návěs s ním nacházejí. Dříve za časů starých ČSAD věnovali řidiči vizuální kontrole vozidla velkou pozornost, dnes už to tak běžné není. Tudíž kontrola přes různá čidla je důležitá, protože je nezbytné, aby vozidlo bylo technicky v pořádku.
Zmínil jste telematiku u chladírenských návěsů. Co dopravcům v tomto segmentu přináší za výhody?
Teplota pod kontrolou a otevírání dveří pod kontrolou, to je stručně alfa omega všeho v tomto oboru podnikání. A stejně tak důležitá je telematika u skříňových návěsů obecně, protože se v nich často přepravuje drahé zboží, jako jsou třeba iPhony, cigarety či alkohol. Tam je nezbytná permanentní kontrola, protože je třeba neustále vědět, co se se zbožím děje. Když se na to zpětně podívám, u skříňových návěsů si v podstatě jejich vybavení telematikou vyžádal sám trh. Nyní telematika vstupuje i do segmentu plachtových návěsů, je to logický krok, i když žádost samotného trhu není tak výrazná. Pokud to zjednoduším, u plachtového návěsu je dnes důležitá pevná plachta, aby do něj nemohli vniknout migranti.
Schmitz Cargobull vyrábí i sklápěcí návěsy. Jak se díváte na vývoj ve stavebním sektoru?
Díkybohu za stavebnictví a za trend, který je nyní patrný a mohl by snad vydržet ještě do roku 2030. Jedná se o oblast dopravy, kde si dopravci moc nestěžují na nedostatek pracovní síly. Práce je pro řidiče velice atraktivní, protože skoro každý den spí doma a pracovní prostředí v moderních vozidlech se s kabinami starých vozidel pro stavebnictví nedá srovnávat.
Při výstavbě dálnic se využívá moderní vozový park a myslím si, že tento obor má ještě na několik let před sebou velký potenciál pro to, aby uspokojil potřeby našich dopravců a zároveň pomohl zmodernizovat dálniční síť v České republice. Doposud byla dálniční síť budována tak, aby všechny dálnice směřovaly ku Praze, což však Prahu i střední Čechy přetěžuje. Líbí se mi proto úvahy o tom, že z D1 by bylo možné sjet na další dálnici třeba u Humpolce a na stávající síť se napojit u Plzně. Tento velký obchvat by pomohl celé republice a profitovala by z něj řada krajských i okresních měst, která by tak měla k dálnicím lepší přístup. A podobně je tomu mezi Hradcem Králové a Olomoucí, ale tam věřím, že se plány realizují. Pokud jde o trh se sklápěcími návěsy, ten neustále roste. A věřím, že výstavba se bude zaměřovat nejen na silnice, ale také na železnice. I ta je důležitým dopravním módem a její rozvoj patří ke každé moderní společnosti.
Vraťme se zpět k pandemii koronaviru. Jak ovlivnila chod vaší společnosti?
Dobře si pamatuji na chvíli, když byla v březnu vyhlášena první opatření a telefonovali jsme si s ředitelem Mercedes‑Benz Truck ČR Josefem Maříkem. Původní nařízení bylo formulováno tak, že to vypadalo, že servisy se budou také zavírat, ale ani jeden jsme tomu nevěřili, protože to by byl naprostý nesmysl. Opírali jsme se i o zkušenosti z Itálie, která nákladní dopravu neomezila, protože věděla, že je pro společnost životně důležitá. Když jsem pak přišel do práce a v servisu se mě ptali, jestli zavíráme, tak jsem reagoval: ´Jak chcete zavřít? Máme tu auto od ČEZu, když ho neopravíme, tak to bude špatně. Je tu tahač od cisterny PHM, bez něho nebude zásobování čerpacích stanic. Jsou tu dodávky onlinových prodejců potravin, bez nich se zboží k lidem nedostane. Myslím si, že nezavřeme a dostaneme výjimku.´ A tu jsme nakonec skutečně dostali. Fungovala však celá doprava, a to i přes to, že pro řidiče to muselo být obrovské utrpení. Jezdit v březnu dubnu do Itálie nebo Španělska bylo osobní hrdinství.
Jistě, nemá smysl z pandemie a způsobů, jak se na ni reagovalo, nikoho vinit. Naše generace se s ničím takovým nesetkala. Většina dnes žijících lidí u nás už nezažila válku a vyjma železné opony ani žádný výrazný problém s omezením pohybu, takže se je to něco nového, s čím se učíme žít. Ale je třeba se s tím poprat a určitě to zvládneme.
Milan Frydryšek
Foto: EWT
Zdroj: Dopravní noviny
Ostatní reference